Litva
Zastava za prenos v resolucijah
| Ikona 88x53 |  |
| Ikona 32x19 |  |
Litva
Litva: Baltická perla s bohatou historií a překrásnou přírodou
Litva, největší a nejjižnější ze tří pobaltských států, je země s fascinující historií, rozmanitou krajinou a pulzující kulturou. Nachází se na východním pobřeží Baltského moře a sdílí hranice s Lotyšskem, Běloruskem, Polskem a ruskou exklávou Kaliningrad. Tato malá, ale významná země si vydobyla své místo na mapě Evropy díky své jedinečné identitě, která je výsledkem staletí vývoje, bojů a kulturních vlivů. Od své slavné minulosti jako Velkoknížectví Litevské, které kdysi sahalo od Baltu až k Černému moři, přes období pod nadvládou sousedních mocností až po znovuzískání nezávislosti na konci 20. století, Litva prošla dlouhou a složitou cestou. Dnes je Litva hrdým členem Evropské unie a NATO, moderní zemí, která si však uchovává hluboký respekt ke svým tradicím a bohatému kulturnímu dědictví.
Obyvatelstvo a jazyk
Litva má v současnosti přibližně 2,8 milionu obyvatel, což z ní činí nejlidnatější ze tří pobaltských zemí. Dominantní skupinou jsou Litevci, kteří tvoří asi 84 % populace. Další významné menšiny zahrnují Poláky (asi 6,5 %), Rusy (asi 5 %) a Bělorusy (asi 1 %). V posledních letech Litva zaznamenala odliv obyvatelstva, zejména mladých lidí, do západních zemí EU za lepšími pracovními příležitostmi, nicméně se objevují i snahy o podporu návratu krajanů a přilákání nových obyvatel. Oficiálním jazykem je litevština, jeden z nejstarších indoevropských jazyků, který si zachoval mnoho archaických rysů a je úzce spjat s lotyštinou, ale jsou vzájemně nesrozumitelné. Litevština je jediným živým baltským jazykem a její studium poskytuje fascinující vhled do lingvistické historie Evropy. Většina obyvatel mluví plynně také rusky, díky historickým vazbám na Sovětský svaz, a s rostoucí integrací do EU se zvyšuje znalost angličtiny, zejména mezi mladší generací. Nábožensky je Litva převážně římskokatolická, což je odraz dlouhé historie spojení s Vatikánem a vlivu polské kultury. Menšiny vyznávají pravoslaví, protestantismus či islám.
Historie: Od velkého knížectví k nezávislosti
Historie Litvy je bohatá a plná dramatických zvratů. Vznik litevského státu je tradičně spojován s korunovací Mindaugase v roce 1253, který sjednotil litevské kmeny a položil základy budoucího velkého knížectví. Velkoknížectví Litevské se v 14. a 15. století stalo jednou z největších říší v Evropě, sahající od Baltu až k Černému moři. Jeho mocným sousedem a v pozdějších dobách spojencem i rivalem se stalo Polské království. Unie s Polskem v roce 1385, známá jako Krevská unie, znamenala nejen personální unii, ale postupně vedla k hlubšímu propojení obou zemí, které vyvrcholilo v roce 1569 vytvořením polsko-litevské Rzeczpospolité. Toto soustátí, založené na principu šlechtické demokracie, bylo po staletí významnou silou ve východní Evropě. Avšak vnitřní slabosti a vnější tlaky vedly k jeho postupnému oslabování a nakonec k dělení mezi sousední mocnosti – Rusko, Prusko a Rakousko – na konci 18. století.
Následovalo období, kdy Litva byla pod nadvládou Ruského impéria. Během 19. století se v litevské společnosti probouzelo národní vědomí, které se projevovalo snahou o obnovení státnosti a uchování národní identity, zejména jazyka a kultury. Tyto snahy byly potlačovány carskou administrativou, která se snažila rusifikovat zemi. První světová válka a následný kolaps Ruského impéria vytvořily příležitost pro Litvu k znovuzískání nezávislosti. 16. února 1918 byla vyhlášena nezávislá Litevská republika. Období mezi světovými válkami bylo pro Litvu časem budování moderního státu, rozvoje ekonomiky a kultury, ale také obdobím politické nestability a vnějších hrozeb. V roce 1940, v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop, byla Litva okupována Sovětským svazem a následně i nacistickým Německem. Po druhé světové válce se Litva stala součástí Sovětského svazu jako Litevská sovětská socialistická republika. Během sovětské éry probíhaly masové deportace obyvatelstva na Sibiř, kolektivizace zemědělství a potlačování jakýchkoliv projevů národního odporu. Přesto se litevský národní duch nevzdal. V 80. letech 20. století se v Litvě zintenzivnilo hnutí za nezávislost, které vyvrcholilo v březnu 1990 vyhlášením obnovené nezávislosti. Sovětský svaz se tomu pokusil zabránit silou, ale mezinárodní tlak a odhodlání Litevců nakonec vedly k uznání nezávislosti Litvy v roce 1991. Od té doby Litva prochází procesem transformace a integrace do euroatlantických struktur, což bylo završeno vstupem do NATO v roce 2004 a Evropské unie v témže roce.
Geografie a krajina
Litva je zemí s rovinatým terénem, který je převážně formován ledovcovou činností. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 100 metrů nad mořem. Nejvyšší bod, Hora kopců (Juozapines kalnas), dosahuje pouhých 294 metrů. Pobřeží Baltského moře je dlouhé přibližně 90 kilometrů a je charakteristické písečnými plážemi a dunami. Jedním z nejkrásnějších přírodních útvarů je Kuronská kosa, úzký, 98 kilometrů dlouhý písečný poloostrov oddělený od pevniny Kuronským zálivem, který je dnes zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO pro svou jedinečnou krajinu a ekosystém. Vnitrozemí Litvy je poseto tisíci jezery, z nichž největší je Drkšiai, které leží na hranici s Běloruskem a slouží k chlazení jaderné elektrárny Ignalina (dnes již mimo provoz). Řeky jsou v Litvě také početné, nejdelší je Němen (Nemunas), která protéká zemí a vlévá se do Baltského moře. Litva je také bohatá na lesy, které pokrývají více než 30 % jejího území, což z ní činí jednu z nejvíce zalesněných zemí v Evropě. Tyto lesy jsou domovem rozmanité fauny a flóry, včetně losů, divočáků, lišek a mnoha druhů ptáků. Podnebí je přechodné, mezi přímořským a kontinentálním, s mírnými léty a chladnými zimami. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 6-7 °C, s průměrnými srpnovými teplotami kolem 17-18 °C a lednovými kolem -3 až -7 °C. Srážky jsou rozloženy rovnoměrně po celý rok, s mírně vyšším množstvím v létě.
Průmysl a ekonomika
Litevská ekonomika prošla od znovuzískání nezávislosti významnou transformací. Z centrálně plánovaného hospodářství se postupně stala tržní ekonomika, která je dnes silně orientovaná na export a integraci do evropského trhu. Mezi klíčová průmyslová odvětví patří potravinářství, kde je silná tradice výroby mléčných výrobků, masa a rybích produktů. Dále je důležitý chemický průmysl, zejména výroba hnojiv, a také dřevařský a nábytkářský průmysl, který využívá bohaté lesní zdroje země. V posledních letech roste význam technologického sektoru, zejména v oblasti IT, softwarového vývoje a biotechnologií. Stavebnictví a doprava jsou také významnými pilíři ekonomiky. Litva se také stala atraktivní destinací pro zahraniční investice, zejména v oblasti logistiky, výroby a služeb. Klíčovým přístavem je Klaipda, který slouží jako brána pro nákladní dopravu do a z Pobaltí. Z hospodářského hlediska je Litva zemí s rostoucím HDP, i když se stále potýká s výzvami, jako je nerovnoměrný rozvoj regionů a potřeba další modernizace infrastruktury. Vstup do eurozóny v roce 2015 posílil její ekonomickou stabilitu a usnadnil mezinárodní obchod.
Turistické zajímavosti
Litva nabízí návštěvníkům širokou škálu turistických atrakcí, od historických měst po přírodní krásy. Vilnius, hlavní město, je známé svým rozsáhlým barokním Starým městem, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Návštěvníci zde najdou úchvatné kostely, úzké dlážděné uličky, malebná náměstí a hradní komplex Gediminas. Vilnius je také živým kulturním centrem s mnoha muzei, galeriemi a festivaly. Druhé největší město, Kaunas, se pyšní architekturou z meziválečného období a je důležitým průmyslovým a univerzitním centrem. Pobřežní město Klaipda je bránou na Kuronskou kosu a nabízí zajímavou směs historie a moderního přístavu. Kuronská kosa, s jejími monumentálními písečnými dunami, malebnými rybářskými vesnicemi a unikátním ekosystémem, je naprostou nutností pro každého návštěvníka Litvy. Dalšími významnými turistickými cíli jsou Trakai, s impozantním ostrovním hradem uprostřed jezera, a Šiauliai, kde se nachází fascinující Hora křížů, místo poutníků z celého světa. Milovníci přírody ocení národní parky, jako je Aukštaitijos, známý svými jezery a lesy, a Žemaitijos s kopcovitou krajinou a tradičními vesnicemi. Litva je také zemí s bohatou lidovou kulturou, která se projevuje v tradičních slavnostech, řemeslech a hudbě. Ať už hledáte historii, kulturu, nebo nedotčenou přírodu, Litva má co nabídnout.
Informacije o države Litva
Informacije, ki prihajajo iz publikacije CIE World Factbook.
Država Litva (angleški Lithuania) je na mestu/celine Europe. Litva ima površino 65 300 km2 i 3 525 761 ljudi. Najvišja točka je višina 294 metrov nad morsko gladino. in se imenuje Juozapines Kalnas. Najnižja točka se nahaja na ravni 0 m.n.m.g. in se imenuje Baltsko morje. Država je organizacija Republika in datum neodvisnosti 11. marec 1990. Glavno mesto se imenuje Vilnius. Litvaje mednarodno kratico LH.
Litva - gospodarstvo
Skupna bruto domači proizvod (BDP) 62 390 000 000 $. Skupna bruto domači proizvod na prebivalca po prilagoditi kupni moči 19 100 $. BDP raste 5.90 % letno. Inflacija (indeks cen življenjskih potrebščin) je enak 4.10 % letno. Litva ima 1 624 000 delovno sposobnega prebivalstva (od skupaj 3 525 761 ljudi). Brezposelnost je 15.40 %. Litva vprašanja 7.80 % BDP za zdravstvo in 0,90 % BDP za vojaške. Javni dolg države je okoli 36.30 % BDP. Skupni znesek tujega dolga je 31 030 000 000 USD.
Litva - demografija
Kot je predlagano zgoraj, Litva ima 3 525 761 prebivalcev. Rast prebivalstva v višini -0.28 % Na leto. Število rojstev na 1000 prebivalcev na leto 9.34. Vsaka mama je v povprečju 1.27 otrok. Stopnja umrljivosti dojenčkov je 6.18 in maternalne umrljivosti 8.00 smrti na 100.000 rojstev. Povprečna pričakovana življenjska doba je ocenjena 75.55 let. Stopnja umrljivosti je 11.40 ljudi na 1000 prebivalcev na leto.
Litva - promet in telekomunikacije
Litva ima 82 131 km cest, 1 767 kilometrov železniških prog in 81 letališčih. Skupna dolžina vodnih poti (plovne reke, kanali, kanali, itd) je 441 km. Tukaj je registrirana 38 plovil.
Aktivni mobilni telefoni (SIM kartica) v državi Litva je 5 004 000. Število aktivnih fiksnih telefonskih priključkov je 723 000. Litva ima 1 964 000 uporabnikov interneta, ki imajo dostop do 1 184 000 internetnih povezav. Litva bila dodeljena domene prvega reda .lt.
Litva - energetika
Litva letno porabi 9 566 000 000 kWh električne energije. Letna proizvodnja električne energije 13 470 000 000 kWh v elektrarnah, s skupno instalirano električno moč 4 706 000 kW. Litva izvoz 2 184 000 000 kWh in uvoz 8 174 000 000 kWh električne energije na leto Energetskih virov proizvodnje električne energije je, kot sledi: fosilna goriva: 53.8 %, jedrska energija: 25.2 %, Obnovljivi viri: 2.4 %, hidroelektrarne: 2.4 %. V državi Litva se vsako leto obirajo 2 000 sodčkov nafte.
Ključne besede: svetovne države, zastave držav, demografija, Seznam držav, Zastava Litve, zastavo države, državne zastave, nacionalne zastave, informacije, seznam zastav, zastave držav na svetu, energetika, gospodarstvo, vse oznake, promet in telekomunikacije, Litva, zastave, politike.